O možnosti suchozemské migrace v EE theory

13. 04. 2019 19:09:13
I přes zmenšující se zemský povrch směrem do minulosti expanze Země může hlavně v bližší minulosti předpokládat určité suchozemské mosty, které jsou recentně zaplaveny.

Když se nad tím zamyslíme, ledovec měl ještě relativně nedávno (tisíce až desítky tisíc let) zasahovat do hlubších evropských partií, tzn. že voda byla významněji shromážděna ve formě ledu. Tím mohl globální vodní sloupec klesat a umožňovat vznik souší tam, kde dnes nejsou.

Druhým aspektem jsou tektonické pohyby. Musíme si uvědomit, že taková Zélandie je kontinent, který je z velké části pod vodou. Ukazuje se, že kontinentální kůra zasazená volně v Zemi degraduje. V jedné mezinárodní diskusi jsem prohlásil, že 'to je jako máslo na pánvi'. Kontinenty jsou trhány, bortí se a degradují. V té diskusi jsem také zkusil odvážně prohlásit, že se kontinentální kůra časem kompletně zanoří do té oceánské, tedy 'rozpustí' či 'zapustí'. Tento můj předpoklad podporuje hlavně seismická tomografie území v Indonésii, kde skutečně kontinentální kůra prodělává významné ztenčování a degradaci. To se mj. projeví tím, že je pod vodní hladinou. Však se sami podívejte na různé snímkování (hlavně VGG) dané degradované a roztrhané oblasti, je to opravdu jak máslo či slanina na pánvi, co se zanořuje či rozpouští.

Tedy zejména kombinace dvou předchozích aspektů mohla v nedávné minulosti způsobit, že i přes zmenšování Země do minulosti mohly být některé soudobě zatopené migrační mezikontinentální trasy suché.

Pár jich nyní popíši. První, která mě napadá, je Gibraltar. Vzdálenost mezi Afrikou a Evropou je 14.3 km, hloubka v místě je nicméně 300 až 900 metrů. A to opravdu není málo. Že by bylo místo někdy průchozí, je spekulativní.

Daleko lepší průchod mezi Afrikou a Evropou či Asií je spojení přes Sinaj z dnešního Egypta. Migrace se tudy nejen dlouho děla, ale stále děje a dít bude. Tedy propojit Afriku s Evropou a Asií zvládneme. V rámci tohoto prostoru se také patrně vyvíjel člověk, nakolik byl tento vývoj oddělený, je otázka. Avšak představa, že by se vyvinul v jednom bodě v rokli v Africe je dosti naivní. Podobní předchůdci lidí okupovali celý africko-evropsko-asijský prostor. Podobně tento prostor okupoval slon, avšak Slon africký a Slon asijský sdílí 'jen' asi 95 % genetické informace, tedy se každý vyvíjel zvlášť, alespoň jistojistě po určitý čas.

Dále se nabízí otázka, jak moc byla propojena Asie s prostorem Oceánie, Indonésie, Zélandie a Austrálie. Má se za to, že lidé se do Austrálie dostali až později jako vyvinutější druh, patrně tedy na lodích. Případně a spíše by musel existovat most. Byla možnost dostat člověka z Asie do Austrálie suchou nohou? No pokud se kontinentální kůra geologicky relativně rychle zabořila do té oceánské stylem zmíněné degradace, pak ano. Asi bychom šli takto: Thajsko - Malajsie - Jáva. No a potom rovnou do Austrálie či trasou Indonésie - Papua-Nová Guinea - Austrálie. Představit si to lze. Moře oddělující ostrovy jsou mělká, jde řádově o desítky metrů. Sledovaný prostor je pouze silně degradovanou kontinentální kůrou.

Určité celky, jako třeba Velikonoční ostrovy a jiné vzdálené, už museli lidé osídlit na lodích, jediná jiná a vysoce málo pravděpodobná varianta by byla, že na ostrovech evolučně vznikli de facto nezávisle. Avšak pro jiné druhy (zvířecí) je toto naopak velmi pravděpodobné (např. galapážská či madagaskarská fauna) - máme na mysli druhy podobné (například základní výstavbou atd.), nikoliv zcela identické.

Další propojení, které nám zbývá, je propojení mezi Amerikami a Evropou. To také mohlo existovat, protože hloubka Beringovy úžiny je mezi 30 a 50 metry. To opět není tak moc a teoreticky kombinací fluktuace vodní hladiny a tektoniky by tam šlo na určitý čas utvořit průchozí prostor. Vysvětlilo by to, jak se lidé dostali do Amerik dávno před Kolumbem. Ameriky totiž nemají své nálezy předků druhu homo sapiens, tudíž je potřeba hledat způsob, jak je do Amerik dostat.

Lidé mohli (a pronikli) proniknout skrze Severní Ameriku až do Jižní Ameriky po trase Mexiko - Panama. Antarktida už je potom od dalších kontinentů docela vzdálená.

Když to shrnu, lze připustit krátkodobou existenci suchozemských spojů mezi Amerikami, Eurasií, Evropou a Austrálií včetně přidružených celků. Již si nelze představit suchozemský spoj mezi například Madagaskarem a větší pevninou. Dále sem můžeme řadit Galapágy, Velikonoční ostrovy, Antarktidu a další celky. Mnoho ostrovů na Zemi existuje třeba jen několik týdnů - na to je evoluce spíše příliš pomalá, abychom tam za pár týdnů našli unikátní společenství suchozemských druhů. Avšak v případě Galapág a tamních unikátních nejen leguánovitých forem je toto velice pravděpodobné.

Ukázali jsme si, že člověk, resp. jeho předchůdci, mohl existovat na obrovské ploše. Je určitě na místě uvažovat nad tím, zdali vývoj například v Asii i Africe nemohl být podobný a de facto více či méně nezávislý rezultující v 'homo sapiens', tj. druhy, jejichž genetická informace je významně shodná, ne však identická.

Autor: Jan Mestan | sobota 13.4.2019 19:09 | karma článku: 8.87 | přečteno: 285x

Další články blogera

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.76 | Přečteno: 252 | Diskuse

Jan Mestan

Co je starší? České středohoří nebo útvar křídy 'kolem'?

Geologie bývá zrádná. Když například v mapě uvidíme plochu sedimentárního útvaru a v ní enklávy vulkanitů, není snadné rozhodnout, co je mladší. Buď nám nejprve vznikly vulkanity a ty byly později obklopeny sedimenty a nebo...

1.11.2019 v 23:05 | Karma článku: 17.98 | Přečteno: 316 | Diskuse

Jan Mestan

Pohádka o kontinentu pohřbeném pod jižní Evropou

V následujícím textu stručně shrnu, proč zpráva o kontinentu pohřbeném pod Evropou nedává smysl. Jde o zajímavou pohádku, kterou nepodporuje vůbec nic.

26.9.2019 v 15:31 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 474 | Diskuse

Jan Mestan

O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století

Pozvánka na event O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století, IMAGE Theatre Praha, 14DEC19.

19.9.2019 v 11:49 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 220 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.41 | Přečteno: 252 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy II - kvantové paralelní vesmíry s kopiemi nás samých

Existence jiných vesmírů je prakticky jistá, jak jsem se mohli přesvědčit v blogu Proč musí existovat život v jiných vesmírech a jaký je. Ale co proslavené vesmíry s kopiemi nás samých? Takové existují nebo je to jen pohádka?

12.11.2019 v 8:16 | Karma článku: 30.52 | Přečteno: 1124 | Diskuse

Julius Maksa

Měl Albert Einstein v něčem pravdu? Volné pokračování.

Může vesmír fungovat podle STR a OTR ? Může se pohybovat vlna v ničem? Je rozdíl mezi světelnou a "gravitační" vlnou? Je rozdíl mezi makrosvětem a mikrosvětem? Je popis mikrosvěta kvantovou teorií pravdivý? Pokusím se odpovědět.

11.11.2019 v 21:53 | Karma článku: 7.10 | Přečteno: 211 | Diskuse

Jan Švadlenka

Kreacionismus jakožto alternativní vědecká teorie? Ale kdepak.

Někteří kreacionisté předstírají, že pouze hlásají atlernativní vědeckou teorii. "Evolucionisty" pak obviňují z nedemokratického chování, že prý se je snaží vytlačit z vědecké diskuze. Jenže kreacionismus alternativní teorií není.

11.11.2019 v 10:38 | Karma článku: 17.96 | Přečteno: 400 | Diskuse

Dana Tenzler

Co vlastně obsahuje vyhořelé jaderné palivo? (díl 1.)

Nevsadila bych se, že aktivisté (protestující proti transportům jaderného paliva) ví, co v něm vlastně je - a jak se chová. Proto také nemohou vědět, proč není odpad jen odpadem ale také cennou surovinou. (délka blogu 15-20 min.)

11.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.25 | Přečteno: 594 | Diskuse
Počet článků 150 Celková karma 16.44 Průměrná čtenost 564

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou.

http://expandingearthresearch.org/

Twitter

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

@jm59official

Najdete na iDNES.cz