Evoluce započala před více než 13 miliardami lety

18. 04. 2019 15:08:41
Jako evoluce jsou vnímány děje, které vedly ke vzniku a vývoji života na Zemi. Kdy evoluce započala?

S trochou nadsázky (a nebo také vůbec ne) mohu prohlásit, že jsem existoval už nějakou dobu před tím, než vznikla Země či Slunce. Jen jsem byl v čase a prostoru hodně rozprostřený. V praxi neexistovalo skoro nic z toho, resp. nic, co mě dnes definuje jako příslušníka druhu homo sapiens. Bylo sice té samé hmoty, ale nebylo očí, kterými by prošla informace o okolí. Nebylo nic, co by mě definovalo jako člověka. Přesto jsem 'byl'.

Kdo dnes tvrdí, že rozumí evoluci, de facto jistojistě lže, neboť by musel chápat vývoj a smysl celého vesmíru, který ve vznik života a jeho vývoj přímo vyústil a vyúsťuje. Evoluci nemůžeme svěřovat do rukou lidí, kteří ji uchopí jako proces fungující 'od-do', kdy 'od' značí první aminokyseliny či bakterie a 'do' značí dnešek. Slovíčko 'od' má ve skutečnosti svůj původ mnohem hlouběji v minulosti. Tak hlouběji, že v dané hloubce ani Země neexistovala.

Když se nad tím dobře zamyslíme, formování Země jako planety mělo nastavení od počátku stoprocentně výhodné takové, že na ní život vznikl. Život mohl vzniknout a být derivován jen tehdy, pakliže to umožnila evoluce Země jako tělesa. Lidé jsou vlastností vývoje Země, ne naopak.

Osobně se domnívám, že lidé se při chápání evoluce hodně zatěžují tím, zdali existuje či neexistuje cosi jako 'svobodná vůle'. Do evoluce se tak pustilo mnoho vědátorů, kteří ji zkouší vnímat skrze vzorce chování zvířat či lidí. Tu si někdo usmyslí, že zvíře hbitější a vytrvalejší se lépe uchytí, než zvíře líné a pomalé. Tu zase někdo uvidí, že zvíře, co je drobnější a umí se zásobit, lépe přežije zimu. K čemu hbitost, když se neumím dobře zásobit na zimu? A najít si vhodný úkryt? Jsou to takové různorodé variace bajek evolučních biologů, kteří se je pak snaží kombinovat s novějšími poznatky molekulární biologie a dalšími poznatky. Abych biologovi demonstroval, jak složitý problém řeší, postavil bych jej před srážející se galaktické mračno a nechal jej rozhodnout, co vznikne a jak se to bude evolučně vyvíjet. To je totiž čistá analogie – hovoříme o chování dané hmoty v čase. Chování hmoty je dáno fyzikálními zákony. Pokud evoluční biolog neumí predikovat vývoj mračna v rámci vesmíru a určit, zdali z něj vznikne člověk, nemůže rozumět evoluci. Nastavení galaxií, hvězd či obecně jiných částí vesmíru s evolucí úzce souvisí. Je vývoj galaxie miliony světelných let od Země přímo spjat s evolucí člověka? Jde evoluci rozumět bez úplného pochopení tohoto sepětí? Nejde. Člověk je přímým odrazem vesmíru – odráží se ve všech jeho částech. Ten, kdož pochopí jeho vývoj, pochopí i vývoj vesmíru jako celku. Nikdo takový zatím není.

Autor: Jan Mestan | čtvrtek 18.4.2019 15:08 | karma článku: 10.74 | přečteno: 343x

Další články blogera

Jan Mestan

Proč v systému NAD83 nevidíme pohyb desek, ale v systému ITRF08 (IGS08) ano?

Několik mých posledních textů přineslo zajímavé diskuse ohledně referenčních rámců užívaných v geodézii. Podíval jsem se na věc podrobněji a stále to vypadá tak, že deskový tektonik si myslí, že GPS automaticky nepozná pohyb...

24.4.2019 v 23:59 | Karma článku: 16.11 | Přečteno: 527 | Diskuse

Jan Mestan

Něco málo o trackingu objektů aneb nemohu trackovat něco, co se neděje

Když zaměříte fotoaparát na noční nebe a ponecháte jej v tzv. dlouhé expozici, na políčko filmu či fotočip se propíší hvězdy coby kružnice. Jaký to má vztah k terestrickým rámcům deskové tektoniky?

23.4.2019 v 15:27 | Karma článku: 14.00 | Přečteno: 261 | Diskuse

Jan Mestan

Proč si deskový tektonik myslí, že referencí GPS je deska?

Pročítáním textů při datových sériích UNAVCO jsem zjistil jednu zajímavou věc. Deskový tektonik si myslí, že referencí GPS není elipsoid WGS84, ale pohybující se deska.

21.4.2019 v 16:09 | Karma článku: 12.17 | Přečteno: 300 | Diskuse

Jan Mestan

Doplnění k textu 'Rozdíl mezi mýtem a realitou'

Ještě si doplníme předchozí text mapou pro celou Severní Ameriku, aby bylo zcela jasné, že desková tektonika je nesmysl nepodpořený daty.

20.4.2019 v 16:53 | Karma článku: 12.70 | Přečteno: 393 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Libor Čermák

Včera se objevil první anglický obrazec v obilí roku 2019

Ale to neznamená, že se od podzimu do jara na tomto záhadologickém poli nedělo nic. I v této době se nové obrazce objevovaly. Ve sněhu, ledu a trávě. Pojďte se seznámit s mými interpretacemi těchto nejnovějších obrazců.

23.5.2019 v 12:00 | Karma článku: 17.14 | Přečteno: 595 |

Dana Tenzler

Komu vděčíme za objev kofeinu?

Za kofein vděčíme především pilným sběračům na plantážích, kde se pěstují kávovníky. Látku “kofein” pro nás pro změnu objevil před 200 roky vědec, který má na kontě nejeden objev v oblasti chemie. Uhodnete jeho jméno?(délka 5 min)

23.5.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.41 | Přečteno: 391 | Diskuse

Karel Tejkal

Uveďme kosmologii na pravou víru

V půlnočním království žije kreacionista Vendelín Dobrotivý. Jeho koníčkem je kosmologie. Poté, co vrchní inkvizitor vyobcoval téměř všechny heretiky, stal se Vendelín Dobrotivý v půlnočním království zásadní vědeckou autoritou.

22.5.2019 v 16:21 | Karma článku: 8.99 | Přečteno: 322 | Diskuse

Lukas Plachy

Střelba do vlastních řad: Živit se v IT poctivě? Nemožné...

Dnes není nejmenších pochyb o tom, jak báječně se informační technologie rozšířily mezi nás a do našich životů. Obdobně se v jisté báji radovali obyvatele Tróje nad jedním dřevěným koněm. A tím nemám na mysli počítačové viry.

21.5.2019 v 16:17 | Karma článku: 16.53 | Přečteno: 1212 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém zatím ještě pod obzorem: Oslabení ozónové vrstvy stratosférickou leteckou dopravou

Oslabování ozónové vrstvy utlumil Montreálský protokol. Ukazuje se ale, že pokud by měl nastat rozmach letecké dopravy ve stratosféře ve výškách kolem 20 km, mohly by tam uvolňované spaliny vést k oživení problémů s úbytkem ozónu.

21.5.2019 v 15:33 | Karma článku: 19.78 | Přečteno: 2197 |
Počet článků 143 Celková karma 11.49 Průměrná čtenost 557

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz