Čtvrtek 12. prosince 2019, svátek má Simona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 12. prosince 2019 Simona

Pohádka o kontinentu pohřbeném pod jižní Evropou

26. 09. 2019 15:31:16
V následujícím textu stručně shrnu, proč zpráva o kontinentu pohřbeném pod Evropou nedává smysl. Jde o zajímavou pohádku, kterou nepodporuje vůbec nic.

Pohádka je to natolik zajímavá, že zaujala i novinky.cz a ty ji umístily jako hlavní zprávu. Koukněte:

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/geologove-nasli-ztraceny-kontinent-pohrbeny-pod-evropou-40297596

Hned na úvod - opravdu nemůžete vzít kontinent a někam jej pohřbít. To opravdu nejde a neděje se to. Geologové zmínění na novinkách si myslí, že Alpy vznikají tlakem africké desky. Jenže... K severu se žádná deska nehýbe a ani taková deska jako samostatně fungující útvar neexistuje. Alpy jako útvar rostou vzhůru o asi 2 mm ročně, jak bylo změřeno, a v důsledku toho existuje horizontální složka pohybu k severu o asi 1 mm. Celá pohádka o posunující se desce vznikla v důsledku uchopení referenčního rámce coby výsledku měření. Rámce vám budou tvrdit, že se jakási deska sune až o 2.5 cm k severu, skutečné měření tento člověkem vyrobený a realitu nereflektující rámec spolehlivě vyvrací.

Pro zobrazení rámce(!) klikněte zde:

http://www.dgfi.tum.de/research/reference-systems/determination-of-reference-frames/global-terrestrial-reference-frames/dtrf2014-en/

Nyní si přečtěte, že se Alpy jako zběsilá člověkem myšlená (nikoliv naměřená) deska nikam k severu neposunují...

https://www.earth-syst-sci-data.net/10/1503/2018/essd-10-1503-2018.pdf

Afrika nejen do Evropy nenaráží, ale nikdy nenarazila. Zemský povrch se jen trhá v důsledku projevu expanzní tektoniky. O Alpách pojednává můj starší text:

https://mestan.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=684143

Závěrem uvedu, že pás pohoří, jehož součástí jsou Alpy, je geologicky nesmírně komplikovaný - je v něm záznam 4.5 miliardy let vývoje Země a to už je sakra dlouhá doba. My navíc studujeme v zásadě jen povrch takového útvaru, který je často překryt sedimenty pamatujícími miliony a miliony let vývoje. Alpy jako horská masa ale časově s jejich geologií úplně nesouvisí. Alpy jsou útvar mladý a takový, který roste právě teď. Horniny, které v pásu horstev najdeme, jsou potom klidně mnohem starší, byť recentně zdvihané.

https://mestan.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=682602

Tedy Afrika nenaráží do Evropy :) Ale Evropa se velmi pozvolna trhá a vzniknuvší ruptura (oslabení) utváří horská pásma, která chceme zdolat. A přidat fotku na facebook, kterak jsme byli 103,525. v pořadí těch, kdo dané vrcholy již zdolali...

Autor: Jan Mestan | čtvrtek 26.9.2019 15:31 | karma článku: 19.54 | přečteno: 490x

Další články blogera

Jan Mestan

Když se zdvihne zem aneb 11. listopadu udeřilo ve Francii zemětřesení

11. listopadu 2019 udeřilo v jihovýchodní Francii zemětřesení o magnitudu 5. Díky misi Copernicus Sentinel-1 byl detailně změřen povrchový projev události.

19.11.2019 v 11:09 | Karma článku: 14.51 | Přečteno: 469 | Diskuse

Jan Mestan

Průlet Zemí

Hypocentra zemětřesení nejsou rozmístěna náhodně - soustředí se do míst hlubokých zemských ruptur a také místy lemují kontinentální bloky - kry, na kterých žijeme. Expandující kulové těleso, jehož rigidní povrch je protkán...

13.11.2019 v 15:34 | Karma článku: 16.21 | Přečteno: 322 | Diskuse

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 15.66 | Přečteno: 395 | Diskuse

Jan Mestan

Co je starší? České středohoří nebo útvar křídy 'kolem'?

Geologie bývá zrádná. Když například v mapě uvidíme plochu sedimentárního útvaru a v ní enklávy vulkanitů, není snadné rozhodnout, co je mladší. Buď nám nejprve vznikly vulkanity a ty byly později obklopeny sedimenty a nebo...

1.11.2019 v 23:05 | Karma článku: 20.24 | Přečteno: 357 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Zdenek Slanina

Počátkové společnosti císaře Viléma pro podporu věd (článek, co se nehodil, a tak nevyšel)

Začátkem divokých devadesátek se ČSAV divoce transformovala. Institucionální financování(INFI) bylo odvrženo co přežitek. Šlo o omyl vedení, který nadto po Akademii nikdo ani nepožadoval. MPG za humny stále používá právě to INFI.

12.12.2019 v 8:08 | Karma článku: 16.37 | Přečteno: 828 |

Dana Tenzler

Proč vám tvrdne pečivo - s chemií v kuchyni

Proč vydrží pečivo čerstvé jen chvíli? Které druhy pečiva tvrdnou nejrychleji? A jak se dá ovlivnit doba, za kterou ztvrdnou? (délka blogu 3 min.)

12.12.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.51 | Přečteno: 558 | Diskuse

Karel Tejkal

Úbytek magnetického pole Země ukazuje na apokalypsu soudného dne

Ano, to se skutečně píše v novém "vědeckém" pojednání na webu kreacionismus.cz. Podle vrchního inkvizitora se článek zabývá "pošetilým postojem sekulárních kosmologů k problému postupného slábnutí magnetického pole".

10.12.2019 v 11:35 | Karma článku: 20.52 | Přečteno: 1015 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy III - "náboženství" Schrödingerovy kočky

Některé možná překvapí, že Schrödinger svoji kočku vymyslel proto, aby ukázal, že výklad kvantové mechaniky obsahující neurčitost, například v podobě částice v superpozici neboli její přítomnosti tak nějak všude, není správný.

10.12.2019 v 8:09 | Karma článku: 36.57 | Přečteno: 1540 | Diskuse

Jan Řeháček

Matykání: geometrie kluka z plakátu

Minule jsme kolem čtvrté dimense chodili opatrně jako kocour kolem horké kaše. Dnes se do ní vrhneme rovnou po hlavě. Kdo nemá 4D hlavičku, přinese si krční adaptér. Ale ne abyste na to konto strkali u včelaře hlavu do úlu.

9.12.2019 v 9:09 | Karma článku: 13.02 | Přečteno: 294 | Diskuse
Počet článků 152 Celková karma 16.65 Průměrná čtenost 567

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou.

http://expandingearthresearch.org/

Twitter

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

@jm59official

Najdete na iDNES.cz