Čtvrtek 12. prosince 2019, svátek má Simona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 12. prosince 2019 Simona

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

12. 11. 2019 15:29:53
...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

Ani pohledem do geologické mapy ani řečí ratio practica se nechce věřit tomu, že starý tvrdý žulový podklad o (v porovnání s ní) 'megarozměrech' (zejména hloubkově) vznikl později než ona. Řeč je o slavné Barrandově skále, tedy útvaru, který je součástí drobné sedimentární pánve mezi Prahou a Plzní. Podobnou fosilní faunu, jakou najdeme v jejím okolí, najdeme doslova takřka po celém světě.

Desková tektonika, tedy koncept ploché Země v nestatickém pojetí, nás učí, že kontinenty (desky) po ploché Zemi cestují jako lodě. Nejen, že koncept cestování je neodůvodněný (realita si na referenční modely nehraje, realita je realitou), ale zároveň Země není plochá.

Barrandien, Pražská pánev a obecně dané okolí bylo velmi dobře zmapováno již na konci 19. století, jak ukazuje tato mapa:

Jak vidíme, tvrdý základ Čech je červeno-oranžovou barvou. Šedivě či zeleně jsou sedimentární polohy. Opět nejlepší zdůvodnění pro pozorovanou situaci je to, že sedimentace byla pozdní. Podobně viz. předchozí text. S vymezením posloupnosti typu kambrium - ordovik - silur,... můžeme zkusit souhlasit, s jejím časovým zařazením už nikoliv. Vznikl Barrandien před stovkami tisíc let? Byly to miliony?

Občas jsem zde v diskusích slýchal, že stratigrafie má kořeny stovky let v minulosti, že vlastně co je a není kambrium bylo vymezeno už hodně dávno, před 100 lety určitě. Ano, to skutečně vymezeno být mohlo. Problémem je však časové zasazení. Nutno říci, že před 100 lety ani nebylo známo stáří Země, natož abychom znali stáří nějakých hornin.

Zvrásnění Barrandovy skály je často dáváno do souvislosti s horotvornými prvohorními projevy 'srážení desek'. K tomu jsem psal již jeden text - na zvrásnění je třeba jít logičtěji než se svěrákem. Nadložní tlak, skluz, variabilní míra saturace, variabilní PT podmínky, tlak na bázi apod. A nedávno jsem dokonce narazil na výzkumnou zprávu, která její zvrásnění jako skluz řeší:

http://www.geology.cz/zpravy/cs/detail/2007-12

Podobně je na místě skepticismus ve vztahu ke stáří České křídové pánve. Že byl vymezen určitý útvar nazvaný jako křídový, je jedna věc. Druhá potom ta, zdali skutečně je tento útvar stáří vyššího než asi 65 milionů let.

Autor: Jan Mestan | úterý 12.11.2019 15:29 | karma článku: 15.66 | přečteno: 395x

Další články blogera

Jan Mestan

Když se zdvihne zem aneb 11. listopadu udeřilo ve Francii zemětřesení

11. listopadu 2019 udeřilo v jihovýchodní Francii zemětřesení o magnitudu 5. Díky misi Copernicus Sentinel-1 byl detailně změřen povrchový projev události.

19.11.2019 v 11:09 | Karma článku: 14.51 | Přečteno: 469 | Diskuse

Jan Mestan

Průlet Zemí

Hypocentra zemětřesení nejsou rozmístěna náhodně - soustředí se do míst hlubokých zemských ruptur a také místy lemují kontinentální bloky - kry, na kterých žijeme. Expandující kulové těleso, jehož rigidní povrch je protkán...

13.11.2019 v 15:34 | Karma článku: 16.21 | Přečteno: 322 | Diskuse

Jan Mestan

Co je starší? České středohoří nebo útvar křídy 'kolem'?

Geologie bývá zrádná. Když například v mapě uvidíme plochu sedimentárního útvaru a v ní enklávy vulkanitů, není snadné rozhodnout, co je mladší. Buď nám nejprve vznikly vulkanity a ty byly později obklopeny sedimenty a nebo...

1.11.2019 v 23:05 | Karma článku: 20.24 | Přečteno: 357 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Zdenek Slanina

Počátkové společnosti císaře Viléma pro podporu věd (článek, co se nehodil, a tak nevyšel)

Začátkem divokých devadesátek se ČSAV divoce transformovala. Institucionální financování(INFI) bylo odvrženo co přežitek. Šlo o omyl vedení, který nadto po Akademii nikdo ani nepožadoval. MPG za humny stále používá právě to INFI.

12.12.2019 v 8:08 | Karma článku: 16.37 | Přečteno: 845 |

Dana Tenzler

Proč vám tvrdne pečivo - s chemií v kuchyni

Proč vydrží pečivo čerstvé jen chvíli? Které druhy pečiva tvrdnou nejrychleji? A jak se dá ovlivnit doba, za kterou ztvrdnou? (délka blogu 3 min.)

12.12.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.97 | Přečteno: 565 | Diskuse

Karel Tejkal

Úbytek magnetického pole Země ukazuje na apokalypsu soudného dne

Ano, to se skutečně píše v novém "vědeckém" pojednání na webu kreacionismus.cz. Podle vrchního inkvizitora se článek zabývá "pošetilým postojem sekulárních kosmologů k problému postupného slábnutí magnetického pole".

10.12.2019 v 11:35 | Karma článku: 20.52 | Přečteno: 1015 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy III - "náboženství" Schrödingerovy kočky

Některé možná překvapí, že Schrödinger svoji kočku vymyslel proto, aby ukázal, že výklad kvantové mechaniky obsahující neurčitost, například v podobě částice v superpozici neboli její přítomnosti tak nějak všude, není správný.

10.12.2019 v 8:09 | Karma článku: 36.57 | Přečteno: 1541 | Diskuse

Jan Řeháček

Matykání: geometrie kluka z plakátu

Minule jsme kolem čtvrté dimense chodili opatrně jako kocour kolem horké kaše. Dnes se do ní vrhneme rovnou po hlavě. Kdo nemá 4D hlavičku, přinese si krční adaptér. Ale ne abyste na to konto strkali u včelaře hlavu do úlu.

9.12.2019 v 9:09 | Karma článku: 13.02 | Přečteno: 294 | Diskuse
Počet článků 152 Celková karma 16.65 Průměrná čtenost 567

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou.

http://expandingearthresearch.org/

Twitter

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

@jm59official

Najdete na iDNES.cz