Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Au. Takovéhle hypotézy číst opravdu fyzicky bolí!

0 0
možnosti
Foto

Rotující zemské jádro je naprostý nesmysl. Nějaký "genius" si to vymyslel, aby vysvětlil jak vzniká zemské magnetické pole. Nazval to jako princip dynama. Ten člověk dynamo neviděl ani z rychlíku, jinak by takový blud nemohl vyslovit, protože v dynamu jsou permanentní magnety, takže se tam žádné magnetické pole nevytváří, nýbrž už tam je. Navíc, jaká síla by to jádro poháněla? Jedině co se na zeměkouli pohybuje jsou kontinenty ( síla = slapy) a to jen málo centimetrů za rok.

0 0
možnosti
Foto

Rotující jádro si nezávisle "vymysleli" seismologové, aby vysvětlili změny v šíření zemětřesných vln. Vychází jim, že ve středu Země je nepravidelný útvar, který zvolna mění svoji polohu (o půl stupně až stupeň za rok se pootočí ve směru rotace Země proti jejímu povrchu). To jsou měření, která nijak přímo s magnetickým polem nesouvisí. Je to čistě mechanická záležitost.

Pohánět by to jádro mohla například setrvačnost. Jádro by mělo být brzděno slapovými silami méně než vnější vrstvy. Ty by pak vnitřní jádr musely brzdit skrz tekuté vrstvy vnějšího jádra. Ale nepočítal jsem si prozatím, jestli tenhle mechanismus stačí.

0 0
možnosti
Foto

Ještě bych měl jeden argument pro kontrolu teorie expandující Země:

Je jím směr rotace zemského jádra.

Pokud by expandovalo převážně zemské jádro a vnější vrstvy Země se tomu jen přizpůsobovaly, mělo by se jádro ve své rotaci opožďovat proti svrchním vrstvám. Důvodem je, že moment setrvačnosti expandujícího jádra by rostl rychleji (relativně ke své minulé velikosti) než moment setrvačnosti pláště a kůry a ta by jej proto při zachování momentu hybnosti předbíhala, než by mu hybnost předala.

Jenže rotace jádra byla naměřena naopak rychlejší než rotace zbytku Země - jedna otáčka jádra je podle těchto měření o přibližně půl sekundy rychlejší než jedna otáčka povrchu Země.

0 0
možnosti
Foto

J69a82n 23M28e67s57t36a15n

25. 1. 2019 16:42

Co se rotace jádra týče, mám takové, zatím spíše tušení či hypotézu, že by za změnami polarit geomagnetického pole mohla stát právě výměna rotačních rychlostí jádra a jeho okolí. Buď vnitřní jádro vs vnější a nebo jádro vs spodní plášť. Já si právě myslím, že ta expanze jde 'oscilujícím tempem', kdy vnitřní jádro expanduje, pak více expanduje okolí a zase naopak. Tato 'nejednosměrnost' potom vyvolává změny vzájemných rotací. Pakliže jádro teď rotuje rychleji, znamená to, že expandovalo méně. Až u něj začne expanze dominovat, dojde k přepólování Země - výměně rotačních rychlostí.

0 0
možnosti

Jak tak pozoruji, pan Měšťan nabízí svou hypotézu jako silně potvrzenou, ačkoli nemůže doložit prakticky ničím. Veškeré návrhy na její testování odmítá jako nemožné, neboť prý na to zatím nemáme techniku. Přesto požaduje, abychom tuto nepodloženou hypotézu přijali a odmítli deskovou tektoniku. Dokonce v sobě má tolik drzosti, že se deskovým tektonikům soustavně posmívá. Pozoruhodná exhibice.

2 0
možnosti
Foto

J62a59n 14M24e91s73t21a64n

24. 1. 2019 19:43

Že bych ji nabízel jako silně potvrzenou, to si nemyslím. To se spíše děje v dikci deskových tektoniků a deskové tektoniky. Jejich texty, zvláště ty čistě geologické, jsou toho příkladem. Tento konkrétní text je spíše o kladení otázek, proč se zemská rotace chová tak, jak se chová. Tedy proč se chová stylem 'pár milisekund sem, pár milisekund tam'.

0 0
možnosti
Foto

Považovat Zemi za homogenní je chyba, tudíž i výpočet je chybný. Nejvíc ledovců se nachází na polech, takže po roztání se voda nejvíc nahromadí na rovníku, čímž se zvětší moment setrvačnosti a rotace Země se zpomalí. Navíc zeměkoule nemá tvar ideální koule, ale je deformována odstředivou silou.

0 0
možnosti
Foto

Že je to nepřesné jsem psal. Jenže je to nepřesnost která dá jako teoretický výsledek menší hodnotu zpomalení, než by dal úplný složitější model. A ani tento silně podceněný dolní odhad zpomalení nebyl naměřen.

Co se týče tání ledovců: zpomalení vyplývá i z teorie expandující Země. Pokud ještě k tommu navíc tají ledovce, Země by měla zpomalit o to víc. Opět tak velký efekt nebyl naměřen. Teorie expandující Země navíc počítá s roztažením Země o 2-4 metry za století. Změnila se o tolik výška hladin oceánu? Pokud ne, nemá ani nějaké malé hromadění vody podstatný vliv na posouzení té teorie.

Tvar není v tom výpočtu důležitý. Využívá se v něm jen poměrná velikost, takže tvarové konstanty se navzájem vyruší.

0 0
možnosti
Foto

Já bych jen doplnil konkrétní čísla, jak by vypadalo zpomalení v případě expandující Země. Na stránkách zastánců této teorie se obvykle píše o 4 cm, ale klidně vezměme jen 2 cm:

Pokud Zemi budeme pro zjednodušení považovat za homogenní kouli, která expanduje ve všech směrech o 2 cm ročně v celém svém objemu, tak by se za rok měl den prodloužit o (2 x 24 x 60 x 60 x 0,02 / 12756270) sekund neboli 0,27 milisekundy. (Dvojka na začátku je dána aproximací rozdílu (X+A)^2 - X^2) hodnotou 2 x A x X pro A výrazně menší než X. Moment setrvačnosti koule totiž závisí na druhé mocnině poloměru).

Pokud by Země expandovala u jádra a v jádře více než u povrchu (to zastánci této teorie obvykle předpokládají), bude zpomalení větší.

Pokud je Země uprostřed hustší než u povrchu (což je naměřený fakt), a expanze u povrchu byla stejná nebo menší než u jádra, muselo by být zpomalení také větší.

Vliv výše zmíněné nehomogenity (bředevším nehomogenita hustoty) by způsobyly výrazný nárůst efektu, spočteného ze zjednodušeného modelu homogenní koule.

Když tedy vezmeme hodně minimalistický odhad prodloužení dne o 0,5ms/rok pro expandující Zemi, muselo by celé století kolem počátku letopočtu trvat o přibližně 10 hodin méně než stejný počet dnů ve 20. století (Výpočet: 0,05 s x 20 století dá sekundu denně, 1 sekunda x 365 dnů x 100 let / 3600 sekundzahodinu dá přes 10 hodin).

A to by se na tenkrát zaznamenaných dobách zatmění (a vůbec možnosti jejich pozorování z konkrétní oblasti), projevilo během onoho století velmi výrazně.

2 0
možnosti
Foto

J10a61n 74M96e86s76t20a76n

24. 1. 2019 17:06

Nemate pravdu, protoze uvazujete jen cistou expanzi. Jenze Zeme neni drevenou kouli, se kterou si hazete u televize. Nejen tajici ledovce, ale zaroven expanze samotna maji vliv na jeji tvar a tudiz rychlost rotace. Staci si precist nadpis textu, tyka se konfliktu procesu, diky kteremu muze rotace dlouhodobe stagnovat nebo se dokonce zrychlovat.

0 0
možnosti

Vliv Měsíce na rotaci Země lze určit nepřímo. Složka zpomalování rotace je fyzikálně svázána (výměna momentu hybnosti) se vzdalováním Měsíce, které je od dob mise Apollo přesně měřeno a činí asi 4cm/rok. Tomu odpovídá zpomalení rotace Země asi 2ms/století. Stejný mechanizmus působí změřené vzdalování Země od Slunce asi 15cm/rok.

Změny rotace v minulosti lze zjistit vedle zpráv o zatměních Slunce v antice také od roku 1600 sledování hvězd a jejich zákrytů Měsícem. Hypotéza Země expandující řádově cm ročně je tím spolehlivě falzifikována.

3 0
možnosti
Foto

J38a60n 50M11e34s20t57a98n

24. 1. 2019 17:03

Ne, neni falzifikovana. Podstatna jsou dostupna data o rotaci, ktera jsem popisoval v textu. At tak ci onak, musite vysvetlit rapidni zrychlovani ci zpomalovani. To jde oboje nad ramec vlivu Mesice.

0 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS